Author Archives: Jakub Vilánek

Červen byl pro páťáky měsícem výletů a loučení. Hned 1. 6. jsme vyrazili na první dobrodružný výlet do Hluboké nad Vltavou. Cestovali jsme autobusem, poté vláčkem a také trochu pěšky. Na Hluboké jsme navštívili místní ZOO a lovecký zámek Ohrada. Milovníci zvířat si přišli na své. Celý den se mohli brouzdat ve skupinkách po ZOO a pozorovat různé druhy zvířat. Nejvíce se nám líbili tygři, vlci, vydry, želvy a opičky. Kdo si chtěl zaskotačit, nezapomněl navštívit výběh se zakrslými domácími kozičkami a kůzlaty. Z naší třídy tam nechyběl nikdo. Nakonec jsme se přesunuli na nedaleký zámek Ohrada a prohlédli si muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství. Celý výlet se velmi vydařil a všem zůstaly krásné zážitky.

Na druhý průzkumný výlet 22. 6. jsme jeli autobusem do Muzea středního Pootaví do Strakonic. Nová expozice nás přenesla do historie hradu i města. Zvídavě jsme poslouchali zajímavé vyprávění paní průvodkyně a také jsme oprášili vlastní znalosti. Seznámili jsme se s Řádem Maltézských rytířů, prohlédli jsme si expozice České zbrojovky, textilní výrobu, dudy, dudácké tradice a loutkářství. Některé předměty jsme si mohli vyzkoušet, jiné prozkoumat a pohrát si. Na závěr jsme vyšplhali na věž Rumpál a kochali se krásnými výhledy na město Strakonice. I tento výlet se velmi povedl.

Třetí turistický výlet 28. 6. byl do poslední chvíle nejistý. Po vydatných bouřích se počasí umoudřilo a my jsme se vydali na pěší výšlap z Vacova na Javorník. I když se zdálo, že cestou někomu docházely síly, všichni dosáhli vytouženého cíle. Odměnou pro každého byly nejen nanuky, ale i zpáteční cesta autobusem.

Co závěrem? Páťáci se loučí nejen s prvním stupněm, ale i se mnou, třídní učitelkou. Doufám, že jsem jim pomohla najít správný směr, a že se jim bude v šesté třídě dařit.

Šťastnou cestu a krásné prázdniny!

Eva Štěpánková

Vážení rodiče, od 1. 9. 2022 bude úplata za školní družinu navýšena na 150kč za měsíc a úplata za MŠ navýšena na 380 Kč za měsíc.

Druhé červnové pondělí jsme se vydali do Prahy. Projektového dne se zúčastnily všechny děti z druhého stupně. Objednány byly dva autobusy, a tak jsme se pohodlně dopravili do stověžaté Prahy.

Hlavní budova Národního muzea byla v nedávných letech zrekonstruována a je nádhernou dominantou horní části Václavského náměstí. Samotné muzeum je rozděleno do několika částí, dětem se asi nejvíce líbila část s horninami a expozice s plejtvákem myšokem. Kostra tohoto tvora je zavěšena u stropu muzea. Velmi zajímavá je prehistorická část s exponátem mamuta a dalšími zvířaty z této doby. Děti si mohly prohlédnout i prosklenou kupoli muzea, odkud je krásný výhled na celou Prahu. Podlaha v této části je prosklená. Hezká byla také expozice 20. století. Muzeum během prohlídky nabízí i interaktivní prvky, které vhodně oživují expozice. Sbírky muzea jsou rozsáhlé a zasloužily by si více času, my jsme zde strávili tři hodiny.

Po prohlídce muzea jsme se prošli po Václavském náměstí.

Většina dětí neomylně zamířila do rychlého občerstvení typu KFC a Mc Donald´s. Počasí nám bohužel moc nepřálo. Při odchodu z Václavského náměstí zpět do autobusu jsme všichni zmokli. To nám však nezkazilo radost z povedeného a zajímavého výletu.

Helena Hanzalová

Konec roku se nám pomalu, ale jistě blížil. Přemýšleli jsme, jakým způsobem se rozloučíme s našimi kamarády. Vymysleli jsme písničku na konec školního roku a nechtěli jsme ji použít pouze na poslední den. Napadlo nás, že bychom mohli udělat takový „deváťácký“ den. Máme třídní mikiny a trička v černobílé barvě, a tak jsme to nazvali „Black and White day“. Postupně jsme obcházeli třídy, rozloučili se, namalovali 9 na tvář a zazpívali písničku. Jsme rádi, že nás celá škola podpořila a
přišla v černobílém oblečení. Nebudeme lhát, i ta slzička ukápla. Doufáme, že jsme zavedli novou tradici, a těšíme se, jak budete v tomto „deváťáckém“ dni pokračovat.

9. třída

Ve čtvrtek 23. 6. 2022 jsme se vypravili se sedmou třídou v rámci výuky dějepisu do našeho místního kostela sv. Mikuláše. Díky paní Olze Šochmanové z Peckova jsme si mohli důkladně prohlédnout většinu částí kostela. Dozvěděli jsme se všechny zajímavosti, které předcházely samotné stavbě kostela až po detaily ve výzdobě stěn, oken a soch samotných. Mohli jsme si tak na vlastní oči ověřit a upevnit svoje vědomosti o stavebním slohu, vitrážích, tradičních prvcích ve výzdobě konce 19. století. Za sedmou třídu a paní učitelky ještě jednou velice děkujeme paní Šochmanové za její čas a ochotu.

Lucie Švihelová

Červen u předškoláků byl plný překvapení. Nejprve se z dětí staly programátoři. Navštívili nás žáci z deváté třídy, kteří pomáhali dětem naprogramovat lištičku, myšku a další zvířátka. Děti se velmi snažily a většinou se jim podařilo se zvířátkem doputovat na určené místo.

Další akcí byla návštěva obecního sálu. Zde děti shlédly ekologickou pohádku: O BALYnce, dobrém štěněti, A TŘÍDĚ NÍzkých kamarádů.

S touto pohádkou k nám přijelo Divadlo dětí z Karlových Varů. Herci seznámili děti s tím, jak potřebné je třídit odpad a jak by svět bez této pomoci vypadal. Pohádkou nás provedl psí detektiv Balyna, kterému se pomocí zvířecích a dětských kamarádů podařilo vypátrat, kdo dělá nepořádek v zahradě.

Páťáci nás pozvali na návštěvu do školy, aby se mohly děti podívat, jak to v takové třídě vlastně vypadá. Tady si děti zazpívaly, zacvičily, vyplnily pracovní listy a dostaly své úplně první jedničky. Také si vyzkoušely práci s interaktivní tabulí. Nazpátek si odnesly malé dárečky, které pro ně děti ve škole připravily. Děkujeme.

Potom jsme se vypravili na tajný výlet. Náležitě vybaveni nejen informacemi, ale i různými dobrotami na lesní piknik jsme ráno vyrazili na autobusové nádraží. Pro některé děti to bylo vůbec poprvé, kdy jely linkovým autobusem. Cílem naší tajné výpravy byly Čestice. Zde jsme navštívili místní regionální muzeum na zámku. Děti si prohlédly různé nástroje a nářadí, dozvěděly se, k jaké činnosti byly určené. V dalších místnostech se se zájmem podívaly na vycpané ptáky a zvířátka, zámecký nábytek, mince, kterými se dřív platilo. Pootevřeli jsme také tajnou komnatu, kde je zazděná Bílá paní. Tady jsme museli být úplně potichu, abychom ji náhodou neprobudili. Naštěstí se nám to nepodařilo, takže jsme mohli vyrazit na Kalvárii, kde jsme se chtěli podívat do poustevny. V lese nejen děti, ale i paní učitelky překvapila podivná bytost, která tam sbírala houby. Nevěřili jsme vlastním očím – podařilo se nám narazit na poustevníka. Pozvali jsme ho na piknik a než se s námi rozloučil, dovolil nám podívat se do jeho domečku – poustevny. Tady se děti podepsaly do místní kroniky a vyzkoušely si, jak vypadá opravdová tma. Chvilku jsme si pohráli v lese a už tu byl čas, kdy jsme museli na autobus, který nás odvezl nazpět do Vacova.

21. červen byl významný pro předškoláky tím, že se oficiálně rozloučili se školkou a to přímo na obecním úřadě, za účasti svých nejbližších, kteří této události přihlíželi. Po projevu pana starosty Miroslava Roučky a pana ředitele Josefa Mráze se děti podepsaly do kroniky obce Vacov, dostaly kytičku a knihu s věnováním. Nechybělo ani poděkování všem učitelkám. A od rodičů a dětí neočekávané překvapení v podobě krásných kytic a polštářků s fotkami a podpisy dětí. Moc si toho vážíme a ještě jednou všem děkujeme.

Přejeme všem krásné, bezstarostné prázdniny. A ať se vám všem nejen ve škole, ale i v životě daří.

Jana, Alena, Romana

Konečně je pondělí 6. června, kdy společně vyrážíme na výlet. Autobus na nás čeká v 8.00 před školkou a všichni nedočkavě nastupujeme. Vyrážíme směr Putim, kde navštívíme minizoo. Dojeli jsme kousek před areál a k zvířatům už je to jen pár kroků. Tato minizoo se nachází na soukromé zahradě jedné rodiny a k vidění je tu velké množství zvířátek. Jsou mezi nimi zvířata domácí i exotická.

Děti se nadšeně procházejí areálem s králíky, morčaty. Prohlížejí si ovečky, slepice, kozy s kůzlaty, klokany a surikaty. V další části areálu vidíme ve voliérách sovy, bažanty, papoušky, krkavce, káně a veverku. Počasí máme na jedničku a děti jsou také nadšené z toho, že mohou vyzkoušet zdejší malé dětské hřiště. K obědu samozřejmě nesmí chybět řízek. Ten nám vykouzlil úsměv na rtech, stejně tak jako zdejší zvěřinec.

Výlet se vydařil a my se, plni zážitků, v pořádku vrátili do naší školičky.

Ve středu 25. května se v MŠ konalo “Odpoledne s písničkou”. Děti se velice těšily, protože mohly rodičům i ostatním příbuzným ukázat, co se ve školce za celý rok naučily a jak jsou šikovné. Představení bylo průřezem celého školního roku s motivem ročních období. Děti byly nervózní, ale i přes to se jim vystoupení velmi podařilo. A domů jsme odcházeli spokojení a plni nejen zážitků, ale i s plnými bříšky z malého pohoštění, které nás po besídce čekalo.

Jaro jsme v naší třídě přivolali a přivítali společně s „jarní vílou“. Pozorovali jsme, jak se příroda probouzí po „zimním spánku“ a sledovali dění na loukách i zahradách. Nahlédli jsme do života hmyzu i domácích zvířátek. Poznávali jsme různé květiny a pozorovali změny počasí. Oslavili jsme Velikonoce, seznámili se s jejich tradicemi, vyrobili si velikonoční vázy, přáníčka a zápichy v podobě oveček.

Oslavili jsme den matek, den dětí i den otců.

Také proběhlo “Odpoledne s písničkou“ pro rodiče a přátele školy, kde děti ukázaly, jaké písničky a básničky se během školního roku naučily.

V červnu se uskutečnil náš třídní výlet. Velkým zážitkem byla jízda autobusem a prohlídka minizoo.

Dále nás v červnu čekalo divadelní představení v obecním sále, kde jsme pomáhali štěňátku třídit odpady.

Nyní se radujeme z letního počasí, užíváme si naší školkové zahrady. A občas nám pobyt venku zpestří i mlsání nanuků.

Přejeme vám krásné léto plné klidu, ale i zážitků ze chvil strávených s rodinou a kamarády.

Iveta Machovcová Pešlová, Tereza Zlochová a Kateřina Bublíková

11. květen 2022 byl pro prvňáčky i nás rodiče dalším významným dnem. Naši malí – velcí prvňáčci byli v odpoledních hodinách v zasedací místnosti OÚ ve Vacově pasováni na ČTENÁŘE. A to je, myslím, v životě opět dost důležitý milník.

Předzvěstí povedené akce byly již samotné pozvánky ve tvaru knihy, vyzdobené podle vkusu, nálady a zájmu každého prvňáčka. Takže co kus – to originál.

Ve slavnostní náladě i oděvu jsme se všichni sešli před 16. hodinou, aby se naši hlavní hrdinové stihli ještě připravit na svá vystoupení.

Prvňáčci před nás, co by publikum, nastoupili jistým krokem za doprovodu pohádkové písně: „Krůček po krůčku životem kráčím“. Poté nás mile přivítala paní učitelka Kateřina Kaskounová.

O tom, jak nelehká byla cesta k přečtení první knížky a co vše se ve třídě za tu dobu událo, nám ve svém příběhu odvyprávěli či spíše krásně PŘEČETLI sami prvňáčci.

Pak už nezbývalo než složit „Slib čtenáře a přítele knih“ naší paní knihovnici Pavle Valtové. Kouzelný brk pana spisovatele Hynka Klimka to jen potvrdil a děti – už naši ČTENÁŘI – vše s úlevou a s plnýma rukama dárečků ztvrdily svým podpisem do pamětní knihy.

Slavnostní zakončení se neslo v duchu pohádkového plesu a naši prvňáčci předvedli ukázkovou mazurku i s promenádou. Domů jsme se všichni rozcházeli spokojeni, plni krásných dojmů a řekla bych i trochu dojati nad tím, jaký kus cesty naši prvňáčci ušli. Za všechny rodiče děkuji naší paní učitelce Kateřině Kaskounové i paní družinářce Renátě Filipové za vše, co pro naše děti po celý rok dělaly a za nádherný program tohoto odpoledne! Díky patří také paní Valtové i panu spisovateli Klimkovi za to, jak nemalou energii vkládají do úsilí přivést děti ke knihám a vzbudit v nich lásku ke čtení vůbec!

Za rodiče našich prvňáčků Lucie Uhlířová

Středa 25. května byl ten den, na který se upínal zrak dětí, učitelek i hostů. Po dlouhé přestávce mohly děti opět ukázat, jak jsou šikovné a co všechno se ve školce naučily. Proto také pilně nacvičovaly a využily každou chvilku k opakování písniček a básniček. Čas nám takto rychle utíkal a už tu byl ten očekávaný a také trochu obávaný den. Jak to všechno dopadne, nepokazím něco, zvládnu to, přijde se na nás někdo podívat a podpořit nás? Tyto otázky se určitě objevovaly v každé hlavičce.

Protože to pro děti bylo poprvé, kdy mohly ve školce přivítat své nejbližší, nikdo nevěděl, co má vlastně očekávat. Také se to odrazilo na vstupu našich slavnostně vystrojených předškoláků na „scénu“. To obrovské množství dospěláků je trochu zaskočilo. Ale počáteční rozpaky zmizely po první písničce a prvním potlesku. V příjemné a přátelské atmosféře čas při písničkách a básničkách rychle utíkal, do programu se úspěšně zapojili i hosté. Ale, nestranně, ať se nikdo neurazí, našim předškolákům to šlo podstatně lépe. A už tu byl konec. Po obrovském potlesku, tak jak to při správných vystoupeních bývá, došlo i na přídavek. Poté se účinkující rozprchli ke svým blízkým, kde určitě vyslechli obdivné komentáře, jak jim to krásně šlo. Došlo i na připravené občerstvení, prohlídku třídy a hraček, popovídání s přáteli. Celé odpoledne až moc rychle uteklo, ale věříme, že se určitě sejdeme i příští rok.

Jana Staňková

1. červen je den, kdy všechny děti oslavují svůj svátek. Také my jsme ho náležitě oslavili. Ráno se u nás objevil záhadný dopis s mapou. V ní byla vyznačená cesta, kudy se máme vydat. A na konci nás mělo čekat nějaké překvapení.

Takže jsme neváhali a hned po svačince vyrazili. Děti správně určovaly, kudy jít až jsme doputovali k místnímu výrobci hraček, společnosti MIVA.

Tady se nás ujal pan Záhorský a paní Myslíková. Seznámili nás s historií výroby hraček, děti si mohly ve vzorkovně hraček prohlídnout, co všechno se vyrábělo a vyrábí v této provozovně. Některé hračky si mohly vyzkoušet. Nejvíce je asi uchvátily panáčci na pružině. O ty skoro nastal boj, kdo si je dřív pohoupe.

Každý pak dostal dárek, dřevěnou káču, kterou si hned na místě vyzkoušely a předvedly, jestli jí dokážou roztočit. Pak jsme se mohli podívat do dílny k malířkám, které na připravené hlavičky hraček domalovávají detaily a dávají jim tak náležitý vzhled. Děti správně dokázaly určit, že se právě malují sněhuláci. Na další dílně už se všechny komponenty sestavovaly dohromady, takže viděly, jak hračka nakonec vzniká.

Z MIVY jsme si pak ještě odnášeli krabici tělíček a hlaviček, z kterých si ve školce každý sestaví svou vlastní figurku. Ještě jednou všem děkujeme, že jsme se mohli do MIVY podívat a děkujeme za všechny dárečky.

Ve školce den plný překvapení pokračoval. Ze severu k nám v tašce docestovalo dvacet „eskymáků“ (nanuků) , což děti náležitě ocenily. Po tomto milém a nečekaném občerstvení jsme vyrazili na zahradu. A tady se odehrálo kouzlo. Pomocí dvou kouzelných přísad se nám podařilo přivolat hada „Kanálníka“.

Za náležitých bezpečnostních opatřeních, pracovali jsme totiž s ohněm, se po chvíli z kanálu začal vynořovat obrovský, černý had. Svíjel se, kroutil a stále se zvětšoval. Ale místní povětří mu asi nesvědčilo, takže se po chvíli rozpadl na menší kousky. Některé odvážné děti ho důkladně prozkoumaly, ale nakonec jsme ho vrátili nazpátek do kanálu. I když bylo sice slunečné, ale chladnější počasí, náležitě jsme si tento den užili.

Jana Staňková

Duben a květen byl plný aktivit. Začátek dubna se ještě nesl ve znamení příprav na první opravdovou zkoušku v životě našich předškoláků. Museli prokázat, jestli už mohou vstoupit do školy a to se jim také podařilo. Ze všech dětí tímto opadla nervozita, začalo nám přát lepší počasí, takže nastal čas na delší procházky a dovádění na zahradě.

Při jedné z mnoha vycházek, když jsme šli zasadit pomlázku, jsme na poli u Peckova objevili podivné body. Po poli se tu procházelo hejno čápů, napočítali jsme jich devět. Prozkoumávali půdu, ale blížící se traktor je vyrušil z jejich hostiny, takže se vznesli a důstojně odletěli.

Protože každý přechod na vyšší stupeň školy se oznamuje tablem, i my jsme začali přemýšlet, jak tuto událost oznámit. A na další vycházce kolem louky pokryté pampeliškami nás to napadlo! Mohli bychom se pokusit tuto krásu zachytit a vytvořit luční pampeliškové tablo. Takže následovalo improvizované focení.

V týdnu s ptáčky jsme pozorovali, jak se klube kuřátko, pomohli slepičce vylíhnout kuřátka, vyzkoušeli si, jak je těžké ubránit je před liškou. Každý si také vytvořil vlastního ptáčka – „Bambuláčka“.

Podle obrázků jsme se učili rozpoznat různé ptáky – domácí i divoké. A pak nás čekalo překvapení – v kufříku pečlivě chráněné proti rozbití se ukrývala různá vajíčka. Děti si mohly prohlédnout a porovnat velikosti vajíček od nejmenších jako třeba holubí, křepelčí, po známá slepičí, méně známá kachní, husí, až po největší – pštrosí.

V květnu jsme také uskutečnili výlet na Chalupskou slať, odpoledne s písničkou, oslavili jsme den dětí.

Tak už se těšíme, co nám přinese červen. A že toho bude!

Jana Staňková

3. května se vydali páťáci, šesťáci a skupina sedmáků do Bayerischer Wald parku v Německu. I když se zpočátku zdálo, že nikam nepojedeme, nakonec vše dobře dopadlo. Autobus měl ráno 2 hodiny zpoždění, tak jsme se museli vrátit zpátky do školy. Cesta byla sice delší, ale zážitek o to nezapomenutelný. Viděli jsme spoustu zvířat, která už ve volné přírodě nejsou tak často k vidění (např. losa evropského, kočku divokou, rysa ostrovida a další). Výlet jsme si užili. Děkujeme tím Národnímu parku, že jsme mohli přijet.

Veronika Hozmanová