[SinglePic not found]Je již neodmyslitelnou tradicí konat v závěru školního roku třídní výlety. Také šesťáci si vybrali svůj výlet a rozhodli se pro Plzeň. Dlouho výlet plánovali, několikrát odložili termín z důvodu špatného počasí, až konečně nadešel ten dlouho očekávaný den.
V úterý 18. června jsme se v plném počtu sešli ve 4.45 hodin na vacovském nádraží a za pár minut už mířili autobusem do Strakonic. Odtud jsme pokračovali přímým vlakem do Plzně. V půl 8. jsme vystoupili na hlavním nádraží Plzeň a městskou dopravou se vydali k Techmánii. Nejprve jsme trošičku zabloudili, neboť pán, kterého jsme se ptali na cestu, nás poslal jiným směrem, ale tato půlhodinová procházka Plzní nám zase až tak moc nevadila. Brali jsme to jako ranní rozvičku. V půl 9. jsme již vcházeli do bran moderního interaktivního centra Techmánie. Protože otvírali až od 9 hodin, využili jsme čas k pozdní snídani, někdo k brzké svačině. Byli na nás hodní a v 8.45 jsme již směli do areálu. Formou hry jsme se zde seznamovali s matematickými a fyzikálními principy. Každý si zde našel, co ho zajímalo a vydrželi jsme si tady hrát více než dvě hodiny. Potom jsme se vydali tramvají do ZOO, kam jsme se všichni nesmírně těšili.
Protože bylo veliké horko, hned u prvního stánku v ZOO jsme se chtěli osvěžit ledovou tříští. Bohužel jim selhalo chlazení a tříšť nebyla. Tak jsme se spokojili se studenou limonádou. A už jsme natěšeni oblézali výběhy a klece se zvířaty. Soutěžili jsme mezi sebou, kdo pozná zvíře dřív, než si to přečteme na tabulce, při čemž jsme se velice bavili, neboť často někdo řekl něco úplně jiného, než se ve výběhu nacházelo. Nejdelší zastávka byla u tygrů, žiraf a opiček. Vhod nám přišel také pramínek vody, který jsme cestou potkali, kde si každý svlažil své propocené tělo a namočil si kšiltovku. Někteří si zde také opláchli nohy a Vojta si dokonce vypral tričko. Ještě musíme dodat, že jsme se cestou v tom hicu notně nacpávali zmrzlinami. Poslední zastávku jsme měli v dárkovém obchodě, kde jsme si každý udělal radost nějakým suvenýrem. Pak už byl čas na návrat domů.
Tramvají jsme dojeli na nádraží a rychlíkem jsme uháněli do Strakonic. Tady jsme měli ještě hodinu čas, a tak nám paní učetelka dala rozchod u obchodního domu Prior. Každý ještě utratil poslední peníze od maminky a už jsme uháněli na autobus, kterým jsme jeli do Vacova.
Protože jsme do loňského roku byli spojeni s jinou třídou, byl to náš první samostatný výlet. Velice se nám tam líbilo a nikomu se nechtělo domů. Ani to velké horko nikomu nevadilo. Navíc jsme si tento výlet vybrali sami, a tak jsme se po 19. hodině rozcházeli spokojeně ke svým domovům.
[Gallery not found]
