Historie školy

Fotografie z r. 1900 představuje starou školu, která se nacházela uprostřed obce na náměstí u silnice (budova uprostřed).

V historických pramenech se píše o prvním známém učiteli ve Vacově, Martinu Tejnohorském, jenž nebyl zapomenut pro svoji při s tehdejším místním farářem Janem Jakubem Bramburským. Farář i učitel chodili po koledě, při dělení koledy se pohádali, poprali a kantor byl zraněn. V r. 1655 si pak stěžoval na faráře u vrchnosti, bylo mu dáno za pravdu a farář byl za své nevhodné chování přeložen.

V r. 1666 působil ve zdejší škole učitel Martin Hlavatý, bydlel ve Vlkonicích č. 7. Dalším učitelem byl Jan Vintíř – učiteloval zde 45 let – a jeho syn Jan Vintíř ml. dokonce 50 let.

Škola ve Vacově tedy existuje téměř 350 let. Tuto starou budovu dal postavit v r. 1815 patron školy J. J. kníže Jan Adolf ze Schwarzenbergů na pozemku, který patřil rolníku Zlochovi z Vlkonic 6, od něhož byl koupen patronem. Budova byla jednopatrová s jedinou učebnou. V r. 1874 měla škola 540 žáků. Protože dětí stále přibývalo, škola byla rozšířena o další třídy, ale místa bylo pořád málo. Některé obce byly proto odškoleny, např. Lhota nad Rohanovem, Nespice a Hora.

Vacovský kronikář v Obecní kronice píše: „Učitel v očích občanů míval se a má se dobře. Nic nedělá, a přece bere plat veliký.“ A proto pisatel uvádí roční příjmy, jaké zdejší učitel r.1753 míval: „školní plat 234 zlaté ve stříbře, louka ve výměře 1 jitro 520 sáhů 4. 10 kr., zahrada /40 sáhů/ 14 kr., hotové peníze od kostela 2 zlaté 08. kr., za kostelnictví 6.28 kr., za varhanictví 4 mandele žita 3.20 kr., 3 mandele ovsa 1.15 kr., 3 strychy 2 mázy žita 7.30 kr..“

Druhý obrázek je z 20. let 20. století. Vesnice je mnohem menší než v současnosti, cesta z Vacova do Přečína a do Strakonic se vine mezi loukami a poli. Na konci obce ještě nestojí budova základní školy, domy mezi dvěma cestami patří k nejstarší zástavbě u kostela.

V této době není ve Vacově měšťanská škola. Byla zřízena až 1.února 1939 a jejím ředitelem se stal odborný učitel František Koubek z Volyně. Zároveň však byla zrušena všeobecná živnostenská škola, protože pro existenci odborné školy ve Vacově nebyly předpoklady. O rok později Vacov získal novou školu – lidovou školu hospodářskou, která byla později přejmenována na lidovou školu zemědělskou.

Stará malotřídní škola na náměstí nestačila pojmout množství školáků, proto byly další třídy rozmístěny po celé obci: např. na faře, u Čtvrtníků, v domě č. 4 u Novotných i jinde.

Dalším problémem byla neexistence měšťanské školy ve Vacově. Děti denně docházely do měšťanky do Zdíkova nebo do Stach. Proto bylo nutno jednat o výstavbě nové školní budovy.

Stavbě předcházely nekonečné spory o místo, kde bude škola stát. Nakonec se v únoru 1939 podařilo vše vyřídit a v září téhož roku se začalo se stavbou na pozemku, který byl koupen od paní Němcové.

Od února 1944 se v nové škole vyučovalo, ale ne dlouho. Před koncem války bydleli ve škole uprchlíci a v květnu 1945 zde byli ubytováni američtí vojáci.

Mnohé děti tehdy dostávaly od vojáků různé potřebné věci (jídlo, oblečení, mýdlo) jako odměnu za různé úsluhy.

Třetí snímek  je z 3.června 1945. Velké množství lidí z Vacova a přilehlých osad (odhadem až 3 tisíce) se sešlo před školou, aby se zúčastnili slavnosti k znovuosvobození republiky. Shromáždění předcházel průvod vesnicí. Američtí vojáci, občané Vacovska, školní děti a děvčata v národních krojích vycházeli z Miřetic. Zastavili se na hřbitově, kde legionáři položili věnec padlým a vojáci vypálili čestné salvy. Nakonec se všichni sešli před tribunou před školou.

Škola v této době stojí na volném prostranství, pod ní se otvírá ničím nerušený pohled do Přečína. V září téhož roku Američané školu opustili a dětem začalo normální vyučování.

Fotografie z r. 1964 představuje novou budovu základní školy, v níž se vyučuje právě dvacet let. Výstavba byla ukončena v r. 1944 a stála 868 000 Kč. Obec Vacov si na stavbu školy vzala půjčku ve výši 177 000 Kč, kterou se zavázala umořit během 25 let. Stavbu provedla firma Josef Frank, stavitel ve Strakonicích. Na tehdejší poměry byla škola velmi dobře vybavena. Byl zde školní rozhlas, tekoucí voda, která se čerpala ze studny pod školou, splachovací záchody i tělocvična, což byl na dřívější dobu malý zázrak. Třídy byly slunné a prostorné, vybavené novými lavicemi. Škola vypadá pěkně, děti do ní jistě chodily raději než do starých budov předtím.

Obec se v r. 1964 už rozrostla, přibyly nové rodinné domky proti škole i bytovka JZD nad školou.Okolní krajina se také změnila, původní drobné pozemky byly po založení JZD sceleny do velkého lánu. Před školou i u cesty byly vysázeny listnaté stromy.

Jak čas plynul, byla škola několikrát opravována. V r. 1996, kdy byla zateplena, dostala novou střechu i vnější omítku. Další dvě fotografie zobrazují školu a tělocvičnu v devadesátých letech.

Ke škole patří už třicet let velká tělocvična, ta byla v letech 2013 – 2017 zateplena, došlo i k výměně oken, rekonstrukci střechy a k pokládce nové palubovky. Na travnatém prostoru u školy před tělocvičnou bylo zbudováno hřiště s umělým povrchem, na něž obec získala dotaci z EU.

V roce 2018 byla v rámci projektu EU postavena na školním pozemku prostorná venkovní učebna.

Současná vizuální podoba školy vznikla po roce 2014. Budova byla postupně znovu zateplena a vznikla současná fasáda budovy. Při zateplovacích pracích byla kompletně vyměněna okna a v současnosti mají okna na budově antracitovou barvu. V roce 2019 – 2022 se ve dvouch etapách realizovaly projekty půdní vestavby a nové střechy. Střecha budovy má nyní také tmavou antracitovou barvu a v nevyužitých půdních prostorech vznikly nové odborné učebny.