Výlet 9. třídy se změnil v záchranu lidského života

Vyrazili jsme v neděli 7. 6. ve 13:00 z autobusového nádraží ve Vacově. Po cestě jsme zpívali a poslouchali písničky. Po malém bloudění jsme konečně dorazili do rekreačního areálu Stará Živohošť. Protože bylo krásné počasí, hned po příjezdu jsme se vrhli do bazénu se slanou vodou. V 18:00 byla přichystána první večeře, která nás mile překvapila. Měli jsme na výběr ze dvou jídel, vepřo knedlo zelo nebo kuřecí plátek s bramborem. Po večeři jsme prozkoumali posilovnu, kde jsme si vše vyzkoušeli. V 19:00 nás čekal bowling. I když ho někteří hráli poprvé, byla to zábava. Poté jsme se přesunuli do svých pokojů nebo ven prozkoumat terén.


Druhý den jsme měli budíček v 7:00 a čekala nás velmi velká a vydatná snídaně. Protože se nám nechtělo jít 8 kilometrů pěšky do kopce k TEPfaktoru, příjemný personál rekreačního střediska nás tam odvezl. Při prvním pohledu na TEPfaktor jsme se zhrozili, jelikož to zvenku vypadalo jako rozpadlá továrna, ale uvnitř opak byl pravdou. Po seznámení s pravidly jsme začali plnit různé úkoly. Po otevření několika dveří jsme zjistili, že to nebude nic lehkého. Čekaly na nás úkoly logické, fyzické, úkoly na trpělivost a zručnost. Snažili jsme se být opatrní, ale bez zranění se to neobešlo. V areálu jsme strávili náročné čtyři hodiny, pak některá děvčata odjela autem a ostatní čekala pěší procházka zpět. Ať už jsme došli nebo přijeli, vrhli jsme se do postelí, kde jsme odpočívali.

Jelikož nás to brzy přestalo bavit, šli jsme do restaurace, kde jsme si objednali drink. Když vtom se stalo něco, co nikdo z nás nečekal. Výlet se změnil v záchranu života. Pán, který u restaurace rozřezával krabici, se nechtěně řízl do tepny na ruce. Místní začali panikařit, ale naše Natka zůstala v klidu a pohotově pánovi pomohla. Po půlhodinovém čekání konečně dorazila sanitka. Všichni jí za ošetření byli vděční a Natka teď má zážitek na celý život.

Pak na odreagování si někteří zaplatili bowling, nebo squash. Večer nás čekalo opékání buřtů, ale bohužel začalo pršet, proto nám personál opekl buřty v kuchyni.

Třetí den jsme hráli dopoledne společenské hry a po dobrém obědě jsme se vydali ve 13:00 na cestu domů. Po cestě jsme se ještě zastavili na Památníku Vojna. Tento prostor sloužil jako vězení pro politické odpůrce v 50. letech 20. století. Dozvěděli jsme se, jak bylo zde krutě s vězni zacházeno. Všichni jsme se zhrozili, jaké hrůzy museli snášet. Poslední zastavení našeho výletu bylo na benzínové pumpě, kde jsme se občerstvili a unaveně pokračovali domů.

Na výletě se nám moc líbilo a děkujeme paním učitelkám Lence Špejzlové a Lence Fridrichové za příjemný zážitek.

Žáci 9. třídy

Chtěla bych Natálku Kopáčikovou ještě jednou velice pochválit za její pohotové jednání při takové dramatické situaci, která se odehrála na půdě rekreačního střediska ve Staré Živohošti. Naprosto bez zaváhání přiskočila k raněnému muži a bez zmatkování pomohla při ošetření jeho poraněné horní končetiny. Nejenže ošetřila ránu, ale zároveň se snažila pána uklidňovat až do příjezdu sanitky. Podle místních záchranářů postupovala naprosto profesionálně. Dokázala s chladnou hlavou excelentně využít všechny poznatky, které nabyla ve školním zdravotním kroužku.

Mgr. Lenka Špejzlová