V úterý 3. května jsme s předškoláky vyrazili na Šumavu, konkrétně na Chalupskou slať a Kvildu. Plni očekávání jsme ráno nasedli do autobusu, vybaveni nezbytnou turistickou výbavou – batoh, pláštěnka, pití, řízek.
Na slati už nás očekávala průvodkyně z NP Šumava, paní Martina Maunová, která pro nás měla připravený vzdělávací program se skřítkem Rašeliníčkem.
Abychom všechny úkoly zvládli, posilnili jsme se svačinou a vyrazili na přilehlou louky, kde už na nás čekalo překvapení. Prostřednictvím různých her jsme se dozvěděli spoustu informací o tom, jak vzniká rašeliniště, kdo na něm žije a proč je důležité takovéto lokality chránit.
Nejprve jsme si zahráli s padákem a pomohli skřítkovi Rašeliníčkovi vytvořit rašeliniště. Seznámili jsme se s rostlinkou rašeliníkem a dozvěděli se a zahráli si na to, jak roste. Pak už jsme mohli naše rašeliniště osadit různými rostlinkami, typickými pro tuto lokalitu – borůvkou, vlochyní, šichou, brusinkou, klikví, vřesem, kyhankou. Důležitá byla pro nás informace, že ne všechny plody jsou jedlé, že třeba taková vlochyně bahenní se úspěšně vydává za borůvku a kdo je nedokáže bezpečně rozpoznat, může mít zdravotní problém. Pak si děti zahrály na motýlky, vážky, střevlíka, losa a na Šumavě kriticky ohroženého tetřívka. Protože na slati roste i chráněná rosnatka okrouhlolistá, vytvořily si z korálku a papírku mouchu a vyzkoušely si, jak je těžké pro masožravé rostliny takovou mouchu ulovit.
A po splnění všech úkolů jsme se konečně po dřevěných poválkách mohli vypravit k jezírku. Cestou jsme pomáhali skřítkům najít jejich rodný strom. Konečně se nám otevřel pohled na krásné jezírko s plovoucími ostrůvky. Na jednom z nich se ukrývala chráněná masožravá rostlinka rosnatka okrouhlolistá. V hladině se odráželo krásně modré nebe a bílé obláčky, dozvěděli jsme se poslední informace o této oblasti a po chodníčku se vrátili nazpět. Rozloučily jsme se s úžasnou paní průvodkyní, nastoupily do autobusu a vyrazili k vlkům na Kvildu.
Před výstupem k výběhu jsme se radši posilnili řízkem, snad aby nám je vlci nesnědli. Bohužel nám přestalo přát počasí a než jsme dorazili k vlkům, začalo pršet. I přesto se nám jich podařilo několik objevit. Navštívili jsme i informační středisko, kde jsme si mohli prohlédnout vlka, jeho kostru, kostru lišky a psa a porovnat rozdíly. Shlédli jsme zde i krátký film, natočený ve vlčím výběhu, takže jsme je měli doslova na dosah ruky. A jako přídavek jsme se podívali i na film o rysovi. Prohlédli jsme si panely s obrázky vlků, jejich životě ve smečce a tak získali další informace. A opět nás čekal nástup do autobusu, bohužel tentokrát už poslední.
Cesta domů probíhala za deště, některé děti si ji zkrátily spánkem nebo pozorováním okolní krajiny. Jízda kolem řeky Vydry, její změna na řeku Otavu, pohled na hrad Kašperk a už jsme u školky. I přes krátkou přeháňku se nám výlet podařil a děti plni zážitků se rozcházely domů.
